Kompletní recenze literárního díla Harolda Covingtona

0

Považuji se za člověka, který přečetl hodně knih. Možná ještě dnes držím rekord na své základní škole, kde jsem si ve školní knihovně za jedno pololetí půjčil 30 knih. A to bylo teprve v první třídě. Čtu rád a když dočtu dobrou knihu, cítím prázdnotu. Můj život je věčným hledáním dobrých knih a jejich přečtení, abych hledal další knihy a zbavil se toho hrozného pocitu prázdnoty po dočtené dobré knize. Existují autoři a knihy, kde byl pocit prázdnoty po dočtení silnější, než u jiných knih. Tímto způsobem na mě v mládí zapůsobil London, Hugo, Stendhal a Upton Sinclair. Ale žádný autor na mě neměl takový vliv jako Harold Covington.

O jeho existenci jsem se dozvěděl náhodou z jednoho internetového fóra a objednal jsem si tehdy přes Amazon tolik knih, kolik mi výplata dovolila. Bylo jich pět. The Hill of the Ravens, A Distant Thunder, A Mighty Fortress, Vindictus a Rose of Honor. Dorazily v červenci 2008 a já si vybral jako první tu, která byla i Covingtonovou prvotinou. Jeho Rose of Honor jsem zhltal během dvou dní a hned se hladově vrhl na navazující knihu, kterou je Vindictus. Ale opravdová lahůdka přišla až s Hill of the Ravens. Byl jsem tenkrát na Mácháči a celý den jsem si na pláži četl knížku, která měla tak vysokou literární úroveň, že jsem si neuměl představit, že je to možné. Pokud si bohové vybrali jednoho člověka, kterému dali dar psát, je to Covington.

A tak to šlo se všemi dalšími knihami. Vždy s výplatou další objednávka z Amazonu, až jsem se někdy v září stejného roku dostal k jeho literárnímu vrcholu, ke knize, do které dal všechno, a která má úctyhodných 736 stran. Byla to The Brigade. Když jsem Brigádu po několika dnech dočetl, cítil jsem tu největší prázdnotu ze všech přečtených knih, které jsem kdy pokořil.

Kdo to vlastně je Harold Covington? Asi ta nejpodivnější bytost americké krajně pravicové scény. Pravděpodobně velice komplikovaná osobnost, jak už to u vynikajících umělců bývá, protože napříč Spojenými státy by se jen těžko našla osoba, která by Covingtona měla v lásce. Narodil se v roce 1953 v Severní Karolíně a už v 19 vstoupil do National Socialist White Peoples Party. Poté se přestěhoval do Jižní Afriky, ve které tehdy vládl tvrdý apartheid, což mu vyhovovalo, a odtud do Rhodesie, kde v té době zuřila válka mezi bílými Rhodésány a černými marxistickými guerilami. Ale Covington byl příliš radikální i pro místní bílý režim a v roce 1976 byl odtud deportován zpět do USA. Zde vstoupil do National Socialist Party of America, a stal se vůdcem této strany. V 80. letech odchází do Velké Británie, kde má podle některých zdrojů mít vliv na pozdější zformování Combat 18. V roce 1992 se ale vrací do USA, kde zakládá další stranu, opět neonacistickou.

V zásadě by se jeho život dal shrnout do jedné věty. Založení organizace, rozhádání se se všemi aktivisty, opuštění organizace, stěhování se, založení nové organizace. V Americe asi neexistuje známější bílý aktivista ze staré školy, se kterým by Covington neměl spor. Jen málo z nich Covington respektuje, a tím byli pastor Richard Butler z Aryan Nations, a Robert Miles. Druhý jmenovaný byl prvním průkopníkem ideje tzv. Imperativu Severozápadu. Neboli sestěhování bílých rasových aktivistů na americký Severozápad a pozdější odtržení této oblasti od Spojených států. Ačkoliv Miles zemřel v roce 1992, Covington se jeho myšlenky snaží uvést do reality. Ač mnohem úspěšněji na papíře, než v realitě. Ovšem jeho pentalogie o bílém separatistickém státě na pacifickém severozápadě, je pro svoji propracovanost a literární kvality ceněna napříč celým rasistickým hnutím v Americe, i některými jeho nepřáteli.

Dnes ale není mou prací rozebírat Covingtonovy politické ideje, ale rozebrat většinu jeho literárního díla. Protože pokud by Covington nebyl kým je a nepsal o čem píše, jsem přesvědčen, že je jedním z nejčtenějších autorů dneška. Některé jeho knihy, především ty o Severozápadu, už se svých recenzí dočkaly. Já budu ale asi první, kdo jeho dílo rozebere celé.

Rose of Honor

Podle Covingtona kniha, kterou napsal ve svých 17 letech. Když jsem tuto knihu dočetl, a dozvěděl se, v jakém věku ji napsal, pochopil jsem, co to znamená literární talent, a vlastní knihu, kterou jsem měl tehdy rozepsanou, jsem na věky uložil k ledu. Děj knihy se, tak jako všechny Covingtonovy knihy, točí okolo rodiny Redmondů. Mladý rytíř, John Redmond, bojuje v anglické válce Růží na straně Lancasterů. Na dvoře královny se zamiluje do jedné z jejích dvorních dam, dívky z bohatého a váženého rodu, pro jejíž lásku zradí svou rodinu. Učiní jedno nezvratné rozhodnutí, díky kterému svou milovanou ztratí a jediným únikem z chaosu je změna stran v této válce. Mladý Redmond se připojí k Yorkům a po boku mladého prince Edvarda, který se jednou stane anglickým králem, prožívá veliká dobrodružství a nakonec se domůže velikého majetku. Ožení se s dívkou, která ho miluje už od jeho působení na dvoře Lancasterů a jsou spolu šťastní, ačkoliv Redmondovo srdce často myslí na svou starou lásku. Ale pak oba manžele dožene minulost, která je nelítostná a cena, kterou oba zaplatí, je cenou nejvyšší.

Covington je mistr v popisu milostných příběhů, které zasazuje do kruté a brutální doby. Síla citů jeho hrdinek a hrdinů je obrovská, ale vždy jen k jedné osobě. John Redmond se krátce, ale osudově zamiloval do dívky, kterou mu osud brzy vzal, a která neměla ani dost času mu projevit hlouběji své city. Přesto ji ve svém srdci dal větší přednost, než dívce, která jej milovala bez kompromisů, a jejíž srdce svou láskou k jiné dívce zlomil. Z takových citů může vzejit jen tragédie shakespearovských, v tomto případě covingtonovských rozměrů.

 

Vindictus – Román o prvním pistolníkovi v historii

Kniha se odehrává znovu v Anglii ve 40. letech 17. století, kdy zde zuří občanská válka mezi Parlamentem a královými věrnými. Hlavního hrdinu knihy, šlechtice Denzila Redmonda, Covington postavil na stranu krále. Přirozeně. Tím se Covington liší například od Victora Huga, který svého hrdinu v románu 93 staví na stranu revoluce. Covington, tradicionalista, si přirozeně volí stranu krále proti Cromwellovým rozvracečům. Ve všech svých knihách Covington vyniká dokonalou znalostí historických reálií a Vindictus není výjimkou. Redmond, kavalír ve službách krále, je postrachem svých nepřátel. Nezná slitování a své soupeře zabíjí zbraní, která ve své době nemá sobě rovné. Jeho pistole, skvělý výtvor jednoho puškařského mistra, jsou schopny vypálit více střel najednou. Tím získává převahu i nad větším počtem soupeřů, které nemilosrdně likviduje. Králova strana je ale v této válce poražena a královi věrní prchají do Evropy, kde se nechávají najímat jako žoldnéři. Redmond nakonec skončí v Cromwellově armádě, která si podrobuje vzbouřené Irsko a likvidace galského odporu je popsána mimořádně brutálně. Kniha končí návratem syna zabitého krále do Anglie a obnovením monarchie, kdy se Redmond, jako zasloužilý králův voják dočká znovu svého majetku.

Tolik k obecné linii příběhu. Skutečná hloubka příběhu tkví v Redmondově charakteru. Redmond je násilný, nenávistný, brutální zabiják schopný všeho, přesto k jeho postavě cítíte sympatie. Covington dokázal, že pod tím vším v Redmondovi vidíme muže cti a odvahy. Plemeno dávných evropských velikánů, které dnes již téměř neexistuje. Partyzána anglických lesů, který pro svého krále, a později v Irsku sám pro sebe, likviduje své soupeře s ledovým precizním klidem. Klasickou linkou celého příběhu, linkou, která se také objevuje v každé Covingtonově knize, je láska. A opět, tak jako v Rose of Honor, jde o lásku covingtonovských rozměrů.

A konečně, v této knize se také objevuje jakýsi styčný bod rovněž společný pro všechny Covingtonovy knihy. Padouši mívají homosexuální sklony, nebo jsou přímo homosexuály. Covington je obviňováním z homosexuality posedlý i ve svém skutečném životě a jeho knihám se to nevyhýbá. Je to jako zvláštní poznávací znamení jeho tvorby, které je v knize něco, jako jeho podpis. Asi jako když agent 007 v každém díle řekne: “Jmenuji se Bond. James Bond.”

 

The Black Flame

Posledním románem z rytířských dob je Černý plamen. Odehrává se v roce 1422 a nedá mi Covingtona podezírat, že byl při jeho psaní ovlivněn Jménem růže. Jméno růže je detektivní historický příběh s částečně hororovým pozadím odehrávající se v izolovaném klášteře. Covingtonův Černý plamen má stejné atributy, jen si představte více hororu a složitější zápletku. Po smrti Jindřicha Pátého se Anglie ocitá v období bezvládí, respektive vlády rozhádané šlechty. Jediný Jindřichův syn je teprve jeden rok starý a tajné společenství sídlící v klášteře na severoanglickém pobřeží usiluje nejen o jeho život. Ve zdech kláštera a konventu se dějí zvláštní věci. Lidé zde umírají za zvláštních okolností, nemanželský králův syn je nalezen ukřižovaný, a královští agenti vyslaní zjistit pravdu, jsou nalezeni mrtví na mořském břehu. A tak je na místo vyslán nejlepší králův člověk, Sir Thomas Clave, přezdívaný Černý rytíř. Obávaný zabiják a středověký Sherlock Holmes v jedné osobě. Jedině on dokáže čelit zlu, které se za zdmi kláštera formuje k finálnímu úderu v předvečer Noci všech svatých.

Jak bylo psáno, středověká detektivka se silnými prvky hororu, kdy hlavním hrdinou není žádný křehký detektiv, ale silný muž, který kromě svého bystrého mozku dokáže dobře ovládat jak své pěsti, tak většinu tehdejších zbraní. Postava Sira Thomase je předchůdcem jiného detektiva, který se objevuje v dalších Covingtonových knihách a jehož jméno je, počkejte si, Matt Redmond.

 

Revelation 9

První Covingtonova kniha, která se odehrává v Americe, na americkém Jihu. Název knihy je přímým odkazem na devátou kapitolu Knihy zjevení nebo také Apokalypsy z Nového zákona a Covington, jako perfektní znalec křesťanství, jeho historie a jeho rituálů zde vytváří příběh postavený na klasickém střetu dobra se zlem.

Příběh je zasazen do roku 1946, do země plné močálů v okrese Mungo v Jižní Karolíně, kde veliký dům a rozsáhlé pozemky zdědí žena jménem Amy Anderson, která je jedinou žijící příbuznou Boganova rodu, který tomuto okresu 150 let vládl a jehož poslední příslušníci nedávno zahynuli násilnou smrtí. Amy sem přichází se svým novým manželem, aby ve starém domě začali nový život. Ale brzy zjišťují, že zde není něco v pořádku. Zakladatel rodu, Josh Bogan, před 150 lety v místním borovicovém háji uzavřel smlouvu s ďáblem výměnou za bohatství a úspěch. Ale smlouva s ďáblem není nikdy fér a vždy je to ďábel, kdo bere víc. Amy zjišťuje, že tíha dohody Joshe Bogana leží i na ní a i ona bude muset splatit svůj dluh. Amy se ale od Boganů něčím liší. Svou hlubokou vírou v Boha. A když je nouze nejvyšší, přichází ji a jejímu muži na pomoc nečekaný spojenec.

Vždy jsem byl velký fanoušek starého filmu s Gregory Peckem Přichází satan. Mám rád příběhy, kde spolu dobro a zlo, Bůh vs. Satan, bojují skrze své lidské služebníky. Revelation 9 je klasický hororový příběh, ale hluboce nábožensky založený. Starý Bogan byl člověk toužící jen po moci. Tu získal, ale proklel tak nejen sebe, ale i celou svou rodinu. Teprve vzdálený člen rodiny, Amy, člověk jiných morálních kvalit a oddaná křesťanka, se mohla starému prokletí postavit. Vyvrcholení knihy, kdy se Amy dočká boží pomoci v podobě muže v tričku s vlajkou Konfederace, je nejsilnějším momentem celé knihy.

Zlé jazyky tvrdí, že předlohou pro Boganův rod byl Covingtonův bohatý otec ze Severní Karolíny.

 

The Renegade

Harold Covington žil nějaký čas i v Irsku a v Dublinu se odehrává jeho další kniha. Dříve, než se objevily moderní filmy o upírech a vlkodlacích, kteří žijí mezi námi v lidské podobě, napsal Covington román přesně o tom samém. Děj se odehrává v Dublinu na přelomu milénia a hlavním hrdinou je úspěšný detektiv irské policie Mick Molloy, který se svým služebním partnerem, a dcerou, která také slouží u sboru, stíhá lupiče, drogové dealery, vrahy i teroristy z IRA. Když se ale jednoho dne v nočních ulicích Dublinu objeví zabiják mladých žen, který na jejich krku nechává stopy od špičáků a zbavuje je vší krve, veškerý detektivův instinkt nevede nikam. Počet mrtvých narůstá a i přes maximální nasazení dublinské policie vrah s evidentně nadpřirozenými schopnostmi uniká. Molloy si uvědomuje, že čelí starému zlu a souboj s upírem – odpadlíkem jej může stát život.

Renegád se čte jedním dechem. Covington opět nezklame dokonalou znalostí irských reálií i veškerých mýtů a legend, které si lidstvo po staletí o upírech předává.

 

Other Voices, Darker Rooms: Eight Grim Tales

Kniha, která se skládá z osmi samostatných příběhů, kdy každý další je temnější, než ten předchozí. Znovu se potkává nadpřirozeno s prostým lidským srdcem a víra, nenávist, pomsta, láska a boj dobra se zlem jsou zasazeny do každého příběhu. První příběh, Cold Earth, nás vezme do časů vikingských osadníků severního Skotska. Old Asgrim je příběhem Cromwellova vojáka, který uzavře smlouvu s ďáblem. Mick the Cutler vypráví o lásce mladého muže k ženě, kterou se snaží ochránit před zlem, které vidí jen on. Pirátská loď je pronásledována dušemi, které přišly o život před sto lety v povídce Wheelbarrow. Whisper her name on the wind je příběhem o tom, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Bringing Mary Home je příběhem o zabijácích z IRA. The Stranger je klasická duchařina, kdy starověký čaroděj přichází na zem bojovat o život mladé dívky s démonem, kterého vyvolá zlý kult. Madman and Marina se odehrává v Sovětském Rusku a tajný policista zde hledá odpuštění za hroznou zradu, které se dopustil.

 

The Stars in their Path: A novel of reincarnation

Reinkarnaci v určité formě už popsal Jack London v Tulákovi po hvězdách. Ale zatímco zde se hrdina objevuje v podobách jiných lidí jen ve svém vědomí, reinkarnace v Covingtonově románu je skutečná. Hlavními postavami knihy jsou dva muži a jedna žena. Jejich osudy jsou pevně propojeny a všichni tři se znovu a znovu potkávají na jiných místech a v jiném čase a aby znovu prožívali stejný zápas. Tyto tři duše spojuje stejný osud a jedna budoucí mise. Každý jejich nový životní příběh je novým bojem dobra se zlem, kdy jeden muž představuje dobro a lásku k oné dívce a druhý muž zlo, které chce dívce ublížit, ale kterému dívka vždy dá přednost před tím, který ji miluje a chrání. Tito tři spolu putují od dvora rafinované Kateřiny Medici k čarodějnickým procesům v americkém Salemu, od venkovského Irska k přestřelkám Divokého západu až do současnosti. Muž představující dobro v každém svém životě dívku chrání a usiluje o to, aby si ve svém životě vždy nakonec zvolila dobro. Jedině tak bude moci dojít až ke konečné misi, která rozhodne o osudu celého lidstva.

 

Bonnie Blue Murder: A Civil War Murder Mystery

Poslední Covingtonovou nepolitickou knihou je Bonnie Blue Murder. Její děj se odehrává v Charlestonu, hlavním městě Jižní Karolíny, těsně před vypuknutím války Severu proti Jihu. Na městském hřbitově je nalezen zavražděný jižanský kurýr. Jediným podezřelým je židovský voják Simon Mendoza. Ale vyšetřující detektiv Hugo Legare má své pochybnosti. Společně se svým partnerem, Jamesem Redmondem, musí odhalit spiknutí a získat zpět ukradené dokumenty, které mohou změnit směr celé války.

Covington je Jižan ze Severní Karolíny a nepřekvapí, že jeho znalosti o občanské válce jsou enormní. Válka začala v Charlestonu, kde jižanská artilérie zaútočila na federální pevnost Fort Sumter. Charleston je staré koloniální město, které těžilo z otrokářství už od 17. století, a které bylo vedle New Yorku hlavním městem židovského živlu v Americe. Ale zatímco v New Yorku šlo hlavně o Aškenázyovské Židy, v Charlestonu byli Židé sefardští. Covington nám na detektivním příběhu popisuje Ameriku v předvečer občanské války i historii této části Jihu se všemi jeho neřestmi i krásámi.

 

Fire and Rain

Jsme v současné Americe, která je více než prohnilá. Matt Redmond, detektiv státní policie, vyšetřuje vraždu z roku 1970, jejíž rozluštění by mohlo ohrozit mocné z nejvyšších pater americké politiky.

Matt Redmond je předposledním Redmondem, který se v Covingtonových knihách objevuje. Ač to není zmíněno, je přímým pokračovatelem rodu Redmondů, kteří se objevili v předchozích Covingtonových knihách. Redmond byl detektivem u protidrogové ve Washingtonu, ale vrátil se zpět do Chappel Hill, univerzitního města v Severní Karolíně, protože už měl dost života v hlavním městě Spojených států. Rozhodne se vyřešit čtvrt století starou vraždu své školní lásky a její kamarádky a přitom se setkává s ženou jménem Heather a její dcerou se kterými ho nejdříve spojí okolnosti pátrání a později i láska. Vražda dívek se odehrála v době protestů proti válce ve Vietnamu a ti, kdo jí tehdy spáchali, jsou nyní na nejvyšších místech americké politiky. Když zjistí, že se o nich ví, jde Mattovi a Heather o život.

Fire and Rain je první Covingtonova politická kniha. Matt Redmond je ještě drsnější než Drsný Harry a politicky mnohem méně korektní.

 

Slow Coming dark: A novel of the Age of Clinton

Přímé pokračování Fire and Rain. Matt se s Heather oženil a dcera Heather je mladá rebelantka. Případ staré vraždy není stále vyřešen a Matt se musí rozhodnout jestli chce žít spokojeným životem policejního detektiva na malém jižanském městě, nebo se pustit do nerovného boje s korupcí a zlem, které sídlí přímo v Bílém domě.

Covington už je zde přímější a zlo přímo pojmenovává. Těží z pověsti Billa Clintona jako nenapravitelného sukničkáře a Hillary, jako osoby, která jeho rejdy kryje. Cesta za pravdou vede k prezidentskému páru a v cestě stojí vládní agenti připraveni krýt zločiny svých pánů.

 

A na tomto místě je třeba udělat pauzu a udělat hraniční čáru v Covingtonově díle. Zatímco všechny předchozí romány byly fantazií z minulosti a příběhy bez většího politického pozadí, v dalších pěti knihách Covington dosáhl na vrchol svého literárního mistrovství a zároveň zcela změnil svůj žánr. V průběhu asi 10 let sestavil pentalogii o pacifickém severozápadu. Vložil na papír starou ideu Roberta Milese, kterou později sám rozvedl, když se přestěhoval do Oregonu a přes internetová fóra začal lákat bílé rasisty, aby se přestěhovali za ním. To, čeho by chtěl na pacifickém severozápadě dosáhnout, pak do posledního detailu popsal ve svých pěti románech. Je tam proč, je tam jak, je tam s kým, je tam proti komu, a všechno je tak uvěřitelné, že právě tyto knihy mu získaly ten pravý ohlas.

O bílé revoluci se pokoušeli psát už jiní. Asi první byl George Lincoln Rockwell ve své knize White Power, když v jedné z kapitol jinak čistě dokumentární, historické a filozofické knihy popisuje fantazii, ve které Ameriku napadnou vojska OSN s cílem zavést komunismus a Američané jsou nuceni se bránit. Více a podrobně a asi nejznáměji se tématu zhostil William Pierce pod pseudonymem Andrew McDonald ve slavné knize Turnerovy deníky. Ale ačkoliv má kniha příběh a svého času byla považována za literární vrchol americké krajní pravice, po literární stránce se v žádném směru nevyrovná tomu, co sepsal Covington. Jedná se o pět knih, které nyní rozeberu podle toho, kdy byly napsány.

Než se pustím do jednotlivých knih, musím vás uvést do celkového obrazu a světa, který Covington v pentalogii popisuje. Děj knih se odehrává v rozmezí řekněme dnešních dní (Covington knihy začal psát po roce 2000) až do přelomu 21. a 22. století. Nicméně hlavní obsah knih je soustředěn do tzv. Války ze nezávislost, která trvala 5 let a odehrává se zhruba v dnešní době. Větší část amerických rasových patriotů všech různých směrů přes křesťany a odinisty, po národní socialisty a lidi, kteří měli Ameriku příliš rádi, než aby se mohli nazývat nacisty, se postupně sestěhovala do oblasti amerického Severozápadu, která je známá jako Pacific Northwest. Je to místo, které vybral již zmíněný Robert Miles. Je to i místo kde žil a odkud podnikal své výpravy Robert Matthews a jeho Brüder Schweigen. A je to i místo, které si Old Man, postava z knihy a nikdo jiný, než Covington, zvolil za místo, kde si bílí založí zemi jen pro sebe.

Americká vláda tyto aktivity sleduje sice se znepokojením, ale podceňuje je. Dál podniká kroky, kterými si bílé znepřáteluje, a situace v Americe začíná být pro bílé neúnosná. Covington zmiňuje především masovou migraci, obrovskou zločinnost, kontrolu Židů nad médii a vládou, neúnosnou politickou korektnost a celkové potlačování bílé kultury a populace v Americe. Dojde i na zrušení druhého dodatku Ústavy a občané musí odevzdat své zbraně. Ale patrioti mají dávno své skrýše, protože se už celé roky připravují na nevyhnutelný střet s vládou.

Jedním ze zločinů, kterého se vláda dopouští, je zabavování dětí nepohodlných politických aktivistů, a jejich prodej většinou bohatým homosexuálním párům k adopci. Při jednom takovém zásahu na Severozápadě, kdy policejní komando vtrhne do domu jednoho člověka, aby zabavila jeho dítě, se v oknech sousedních domů objeví zbraně, a lidé policii z města vyženou. Pro aktivisty na Severozápadě je to zvolání do zbraně a do města spěchá Old Man a vybraní bojovníci, aby se střetli s vládními jednotkami. Povstání je rychle poraženo, ale revoluce začala. Ti, kdo mohou bojovat, jdou do podzemí, ti, kteří nejsou vládě známí, zůstávají nad zemí.

Old Man je ve vězení a na průběh revoluce nemá žádný vliv, ale ta probíhá i bez něj. Ve státech Idaho, Oregon, Washington a části Wyomingu a severní Kalifornie probíhá regulérní partyzánský boj. Povstalci se pojmenují stejně, jako kdysi severovietnamská armáda během Vietnamské války, tedy NVA – Northwest Volunteer Army. Bojovníkům se říká “volunteers”, tedy dobrovolníci, a jejich struktura je sestavena podle manuálů Irské Republikánské Armády. Jednotlivé povstalecké skupiny ovládají určité sektory a větší jednotky se nazývají “Flying columns”, tedy něco jako vysoce mobilní oddíly.

Jak Covington v knize neustále zdůrazňuje, je jim jasné, že Spojené státy nemohou porazit v regulérním boji, ale mohou je dostat na kolena atentáty, terorismem, sabotážemi a přímou akcí proti jednotkám nasazeným na Severozápadě. Jak zdůrazňuje, válku neukončují generálové, ale účetní. NVA chce Spojené státy natolik materiálně vyčerpat, aby válku s ní prostě vzdaly, a nechaly je na pokoji. Jakkoliv se to může zdát šílené, Covington připomíná, že Amerika není neporazitelná díky svému masivnímu vojenskému nasazení v cizině a finančnímu zatížení způsobenému roky ekonomického pádu. NVA věří, že když vydrží a budou bojovat tvrdě, účetní americké vlády válku nakonec zastaví.

Boj je to ale velmi tvrdý. Vedle vojáků a speciálních jednotek vytvoří Spojené státy polovojenské oddíly FATPO, které jsou určitým ekvivalentem SS, ale obráceně. Jde o fanatiky režimu, černé a hispánské rasisty, i bývalé vězně, kteří dostali šanci na propuštění, pokud se k oddílům připojí. Polovojenské oddíly jednají velice drsně a svými činy si bílé obyvatelstvo Severozápadu obrací proti sobě. Řady NVA i přes bojové ztráty rostou a postupně roste i jejich profesionalita a smělost jejích útoků. Podtrženo, sečteno, po pěti letech těžké partyzánské války se ve vládě Spojených států najdou lidé, kteří boj chtějí ukončit. Po vleklém vyjednávání, kdy reakční síly na straně vlády dělají vše pro to, aby válka pokračovala, a tajná služba revolucionářů naopak podniká všechny kroky, jak tyto síly oslabit, nakonec dojde k dohodě, a Severozápad získá svou samostatnost.

Spojené státy se v pozdějších letech několikrát pokusí Severozápad vojensky napadnout a porazit, ale ten díky skvělým vojenským inženýrům získá technologickou převahu a každý takový útok odrazí. Na Severozápadě vznikne rasově čistý stát založený na nacionálně socialistických principech, který i přes počáteční izolaci od světa postupně získá obchodní partnery a je plně soběstačný. Spojené státy kromě Severozápadu ztratí i Jihozápad, který se stane mexickou provincií Aztlan, proti čemuž ale Spojené státy vůbec nezasahují.

A nyní k jednotlivým knihám.

The Hill of the Ravens

Kniha, kterou Covington napsal jako první, která se ale chronologicky odehrává nejpozději. Northwest  American Republic je už několik desítek let realitou a čistě bílá země je de facto v neustálém válečném stavu jak s Aztlanem, tak i se Spojenými státy, ale díky technologické vojenské převaze dochází jen k pohraničním přestřelkám. Na Severozápad z Evropy a dalších zemí emigrují stále noví bílí uprchlíci a osidlují kdysi liduprázdné končiny bývalého Oregonu, Idaha, Washingtonu, Wyomingu a severní Kalifornie. Jednoho dne je plukovník Donald Redmond z tajné policie předvolán k prezidentovi Morganovi, veteránu Války za nezávislost, který pro něj má choulostivý úkol. Musí zjistit, kdo kdysi zradil Olympic Flying Column, jednu z nejúspěšnějších guerilových jednotek revoluce, která padla do pasti na Hill of the Ravens.

Na pozadí vyšetřování staré zrady z doby revoluce Covington popisuje, jak vypadá běžný život v republice. Přivede Redmonda na univerzitu, kde ukazuje kontrast mezi univerzitním životem dnes, a v republice. Vysvětluje, že v republice vládne demokracie, ale každý má tak silné volební právo, jaké jsou jeho zásluhy pro republiku. Popisuje styl oblékání v republice, který svou elegancí ale i cudností připomíná začátek 20. století. A také se během rozhovorů s veterány boje vrací k některým událostem revoluce. Zajímavá je i scéna, kdy Redmond navštíví Old Mana v jeho vile, kam jej vláda uklidila, protože jeho ostrý jazyk byl spíš na obtíž. A Old Man, ač působí jako blázen, mu při svém vyprávění, kdy postupně útočí na všechny známé aktivisty americké scény, jako je například Duke, nebo Black, ukáže na toho, kdo kdysi zradil Olympic Flying Column. A namířený prst ukazuje do nejvyšších míst republiky.

 

Distant Thunder

Tato kniha je už přímo zasazena do revoluce. A nejlépe ji popíše text, který Covington umístil na zadní stranu přebalu.

“Shane Ryan je smolař. Špatná rasa. Špatné pohlaví. Špatná třída. Špatné způsoby. Amerika blízké budoucnosti je chladné, kruté místo, zvláště na nehostinném venkovském Pacifickém Severozápadu. Na blízkém východě zuří válka, byly obnoveny odvody, je velká nezaměstnanost, ekonomika v kolapsu, nenasytnost a korupce, neschopnost a hloupost ve vedení. Chudé dělnické děti z karavanového parkoviště jsou poslední ve frontě na cokoliv. Amerika Shane Ryana zmáčkla a on ji nezůstává nic dlužen. Vstupuje do Northwest Volunteer Army, teroristické organizace odhodlané svrhnout vládu Spojených států a založit samostatný národ. Ameriku čeká drsné poučení o tom, že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.”

Tolik oficiální text knihy. Příběh je veden formou vyprávění, který s téměř stoletým Ryanem vede univerzitní studentka pro svou školní práci o revoluci. Ryan je dítě vyrůstající jen se svou matkou v karavanu. Změnu v jeho životě přinese událost, kdy se ve škole zastane dívky Rooney, o které se říká, že její rodiče jsou rasisti, a kterou obtěžuje multirasový gang. Jeho výstup na Rooney udělá dojem a řekne o něm doma rodičům. Její otec, pan Wingfield, je fakticky nejvyšším aktivistou přicházejícího povstání v této oblasti, a jeho žena provádí psychologické posudky potenciálních rekrutů. Kdo projde jejím testem, je součástí revoluce. Kdo ne, je zabit. Shane projde a od té doby jej Wingfieldovi zasvěcují do své ideologie. Netrvá to dlouho a dojde k incidentu s chystaným únosem dítěte, který zahájí povstání. Kniha pak popisuje jak jde rodina Wingfieldů i se Shanem do ilegality a jak začínají jejich první bojové akce a střety nejprve s pravidelnými policejními jednotkami a později i s polovojenskými oddíly FATPO. Shane se později dostane do koncentračního tábora pro vězněné dobrovolníky, kde je podrobován mučení. Jednoho dne jeho a ostatní spoluvězně naloží autobus a veze je několik hodin pryč tmou. Všichni si myslí, že budou popraveni, ale autobus nakonec zastaví a dozorci ujedou pryč a nechají překvapené vězně o samotě. Když se po chvíli objeví auta s ozbrojenci v uniformách nově vzniklé Northwest Defence Force, Shane ví, že zvítězili.

Kniha je popisována výhradně z pohledu Ryana. Covington se dokázal vžít do slovníku i kůže mladého kluka ze dna společnosti. Ryan je obyčejný kluk od začátku do konce. Nestane se nic jako v Rockym, kdy v prvním díle je Rocky sice hodný, ale poměrně jednoduchý mládenec, aby v díle třetím a čtvrtém se z něj stal skoro filozof. Tím je Covingtonovo psaní uvěřitelné.

 

Mighty Fortress

Kniha má název podle křesťanské písně reformátora Martina Luthera Ein feste Burg ist unser Gott, kterou si v knize vzdorovitě zpívají uvězněné ženy křesťanského vyznání ve vězeňském komplexu pro povstalce, kdy tu nejvzpurnější z nich mučí a její nářek se ozývá celým vězením.

Příběh se odehrává už ke konci povstání. Těsně před mírovými rozhovory v Longview, na které má vliv i arabská ofenzíva na blízkém východě a dilema židovské lobby, jestli vrhnout všechno úsilí do ochrany Izraele, nebo porážky povstání. Hlavním hrdinou je Cody Brock. Dítě ze Seattlu, které bylo kdysi vládou uneseno svým rodičům a prodáno bohatému židovskému páru. Cody v 16 uteče a přidá se k NVA. Přes den je obyčejným studentem na střední škole, kde touží po školní krásce Kelly Shipman, v noci je členem skupiny Bobbyho Bellse a společně útočí na cíle, které jim určuje velení. Společně se svou jinou spolužačkou Nightshade, o které vyjde najevo, že pracuje pro tajnou sekci revoluce, jsou vybráni jako doprovod delegace na mírové rozhovory. Nightshade pro své schopnosti, a Cody pro svou znalost hebrejštiny a jidiš. Samotné mírové rozhovory pak především ukazují, jak jsou zástupci vlády nejednotní a její židovští členi sledují agresivně své vlastní cíle. Povstalci nakonec najdou v jednom z ministrů svého spojence a jeho vliv má za důsledek, že Američané mírovou dohodu podepíší.

Ačkoliv každá kniha pentalogie má silné protižidovské zaměření, Mighty Fortress v tomto směru ostatní převyšuje. Na základě Codyho přímé zkušenosti s židovskou rodinou Covington detailně popisuje různé židovské zvyky a rituály. Typickou je postava jednoho středoškolského profesora, Žida, na kterém Covington předvádí všechny zažité stereotypy o Židech. Jeho likvidaci ve školním kabinetě pod rukama Bobbyho Bellse si pak vychutnává až do poslední vteřiny.

 

The Brigade

Jednoznačně literární vrchol Covingtonovy tvorby a kniha, kterou už Covington jen těžko překoná. Pokud si odmyslíme obsah a zaměříme se jen na literární hodnotu, je to bez debat mistrovské dílo. Příběh tentokrát neběží na jedné linii jednoho hlavního hrdiny a jeho přátel, ale máme tu hned několik nezávislých linií a několik hlavních hrdinů, jejichž příběhy se místy propojí, aby si zase šly svou cestou. Kromě detailních popisů boje úderných skupin NVA, motivace jednotlivých dobrovolníků, tajných agentů operujících na území nepřítele, atentátů v New Yorku a Washingtonu a akce, akce a zase akce, Covington do knihy vložil to, co dokonale ovládá. Popisy lidských charakterů ať už jde o lásku, zradu, hněv, nepochopení, fatální omyly, stání na hraně a rozhodování se. Covington nevytváří žádné super hrdiny. Jeho postavy jsou uvěřitelné, protože mají chyby.

Brigáda by si zasloužila samostatný rozbor, protože bez ohledu na její obsah, se z literárního hlediska jedná o výjimečné dílo. A to nejen svým rozsahem 736 stran. Je to kniha, ze které budete mít husí kůži. Nikdy nezapomenu, jak jsem se kdysi cítil na poslední stránce The Jungle od Uptona Sinclaira, kde dav shromážděných socialistů provolává, “Chicago will be ours, Chicago will be ours, CHICAGO WILL BE OURS!” A to nejsem socialista. Jde o to, že jako dovede muzika zapůsobit na lidské smysly a vyvolat radost, nebo naopak smutek, tak stejných emocí může dosáhnout i psaný text. A nemusí nutně znamenat, že s ním bez výhrady souhlasíme. A tohle Covington dokáže.

 

Freedom´s Sons

Poslední kniha pentalogie popisuje období několik let po revoluci. Tam kde začal Hill of the Ravens v popisu nové společnosti v republice, tam jde Freedom´s Sons do větších detailů. Jedním z hlavních hrdinů je uprchlík z České republiky (ano, opravdu) jménem Horáková. Tady se Covington evidentně inspiroval Miladou Horákovou, ale nezjistil si, že u nás má ženské a mužské příjmení jiný tvar. Proto vás po celou knihu bude tak jako mě iritovat muž s příjmením Horáková. Kniha je popisem každodenního života obyvatel republiky, příběhy obyvatel, kteří zde žili ještě před revolucí, i uprchlíků ze všech koutů světa, kteří sem utekli ze svých domovů budovat bílou republiku. Kniha také popisuje blížící se střetnutí se Spojenými státy, které republiku nakonec napadnou a jsou poraženy díky novému vynálezu, který republice zajistí trvalý mír.

Tato poslední kniha otevírá některá nezodpovězená témata z předchozích knih a Covington si dává více záležet na popisu toho, jak se v republice bude žít. Je zde daleko méně akce, než v předchozích knihách a také tu chybí pořádná zápletka. Za mě nejslabší kniha z celé pentalogie, což ale v silné konkurenci ostatních čtyř knih její literární hodnotu nijak nesnižuje.

Comments

comments