Prezident Trump jmenoval nového člena Nejvyššího soudu USA a je to dobrá volba

0
Neil Gorsuch, Wikipedia

Nejvyšší soud Spojených států je jedním ze tří pilířů americké demokracie, které se navzájem kontrolují, aby nedošlo k uzurpování moci. Vedle Nejvyššího soudu je to pak Kongres a prezident. Nejvyšší soud má osm členů, které jmenuje prezident, a schvaluje Kongres. Člen nejvyššího soudu je ve své funkci obvykle doživotně. Běžnou praxí je, že když se funkce soudce uvolní, prezident dosadí osobu, u které předpokládá, že bude podporovat jeho politiku. Proto se v řadách Nejvyššího soudu potkávají soudci s různými názory a tím je zajištěna určitá rovnováha.

Současný šéf Nejvyššího soudu je republikán a stejně tak tři řadoví členi soudu. Čtyři členi jsou demokrati, z toho dva byli nominovaní už v roce 1980 tím nejlevicovějším prezidentem, kterého Amerika měla, Jimmy Carterem. Nově nominovaný soudce je přirozeně republikán, jmenuje se Neil Gorsuch, a je to Američan ze staré školy.

Jeho rodina pochází z Colorada, kde už žije čtyři generace. Gorsuchovo středoškolské vzdělání je katolické, v roce 1985 dokončil jezuitskou střední školu v Marylandu. Bakalářský titul získal na Kolumbijské univerzitě a pokračoval na Harvardu, kde dokončil své právnické vzdělání jako vynikající stipendijní student. Své vzdělání si nakonec ještě rozšířil na Oxfordu, kde získal doktorandský titul a také poznal svou ženu. Už na univerzitě patřil ke konzervativcům.

Oponent liberálního aktivismu

Pro levičáky, kterým se Ameriku podařilo téměř zničit skrze taková klíčová soudní rozhodnutí, jako byly Brown vs. Board of Education, McLaughlin vs. Florida, Lucy vs. Adams, Harper vs. Virginia Board of Elections, Shelley vs. Kraemer a další, představuje Gorsuch nepřítele.

Důvod není ani tak ideologický, jako právnický. Gorsuch je totiž stoupenec tzv. originalismu a textualismu. Originalismus je právní postoj, že Ústava Spojených států by měla být chápána v kontextu doby, ve které vznikla. Textualismus zase hlásá to, že psané zákony by měly být vykládány doslova. Gorsuch k tomu řekl:

Aplikovat právo tak, jak je, se zaměřením na minulost, nikoliv budoucnost, a dívat se na text, strukturu a historii kvůli rozhodnutí, co by uvážlivý čtenář v době událostí, o které jde, zákonem rozuměl – nerozhodovat případy na základě vlastního morálního přesvědčení nebo politických následků, o kterých věří, že by společnosti mohly posloužit nejlépe.

Abychom pochopili, co tím Gorsuch myslí, podíváme se ještě na jeho vyjádření pro konzervativní magazín National Review.

Američtí liberálové se stali závislí na soudní síni, spoléhajíc na soudce a právníky raději než na zvolené vůdce a hlasování, jako základní prostředek prosazení jejich sociální agendy. Selhávají v tom, aby společnost přemluvili demokratickou cestou. Tímto způsobem američtí liberálové obcházejí demokratický proces v kauzách, jako jsou homosexuální manželství, školní kupony a asistovaná sebevražda, což vedlo ke kompromisnímu soudnictví, které už není nezávislé. Jejich samolibá závislost na využivání soudních síní pro společenskou debatu je špatná pro národ a špatná pro soudnictví.

Gorsuch prostě věří, že soudy a federální vláda by neměly měnit Ameriku z její původní podoby, ale většinu rozhodnutí nechat na lokálních demokratických samosprávách. Dá se proto věřit, že Neil Gorsuch nebude u Nejvyššího soudu patřit k těm, kdo by podpořil další z destruktivních rozhodnutí, které z první země na světě pomocí sociálních experimentů udělaly to, čím je Amerika dnes.

 

Comments

comments