25 let od rasových bouří v Los Angeles

0

Je to přesně 25 let, co se osvobození policistů podezřelých ze zbití černocha Rodneyho Kinga stalo záminkou pro rozsáhlé rasové výtržnosti, při kterých v Los Angeles zahynulo 55 osob, 2000 bylo zraněno, a více než 11000 výtržníků bylo zatčeno. Během nepokojů, které způsobily škody bezmála za miliardu dolarů, proti sobě bojovali černoši, Hispánci, Asiaté a bílí a nepokoje bývají v současnosti označovány za první “multietnický boj” v USA.

Rodney King

Rodney King byl několikrát trestaný černoch, který byl třetí březnové noci 1991 ještě v podmínce. Ten večer pil a vezl své dva přátele autem, když byl zpozorován silniční hlídkou, která se jej pokusila rutinně zastavit. King ve strachu, že jej chytí pod vlivem alkoholu, sešlápl plyn, a dal se na útěk. Ujížděl až rychlostí 185 km a při jízdě skrz obytné čtvrti mohl ohrozit spoustu životů. Když nakonec zastavil, dva policisté, kteří u něj byli první, posádce auta oznámili, že jsou zatčení. Oba Kingovi spolujezdci vystoupili a byli umístěni do hlídkového vozidla. Když se na místě objevili další policisté, King ještě seděl v autě.

Policisté Stacey Koon, Laurence Powell, Timothy Wind, Theodore Briseno, a Rolando Solano později vypovídali, že King působil dojmem, že je pod vlivem nějaké látky, a vystupoval agresivně. Jisté je, že mu dali pořádně za vyučenou. Nejdříve jej zasáhli taserem a poté jej během více než minuty tloukli obušky. Kinga zasáhlo celkem 56 ran. Policisté ovšem netušili, že jejich zásah z okna blízkého domu na svou kameru natáčí muž jménem George Holiday. Když se páska dostala do rukou médií, vyvolalo to bouři nevole.

Obvinění a soud

Policisté, bílí muži, stanuli o rok později před soudem za použití nadměrné síly. Rasově smíšená porota nakonec 29.4.1992 vynesla výrok “nevinní.” Jak tehdy prohlásil jeden člověk, který čekal v davu před soudní síní na rozsudek, bylo to jako zapálit doutnák bomby. Policie měla co dělat, aby své osvobozené kolegy od rozzuřeného davu ochránila. Soud byl z důvodu bezpečnosti přeložen z Los Angeles do Simi Valley v sousedním okrese a ty pravé problémy měly začít zpátky v Los Angeles.

Den první, 29.4.1992

Na to, co mělo přijít, bylo policejní oddělení v Los Angeles zcela nepřipraveno. Dvě třetiny velitelů byly na školení mimo město. V 1 hodinu odpoledne soudce vyhlásil, že rozsudek padne za dvě hodiny, ale policie neučinila žádné zvláštní přípravy na případné nepokoje. Když byl pak verdikt oznámen, v Los Angeles si policisté zrovna měnili směnu a velení nenařídilo povolat rezervy, protože riziko se prý zdálo být malé.

Úplně prvním reportovaným incidentem toho dne byla výtržnost v 16:15 v obchodě na Florence Avenue. Gang černochů si nabral, co chtěl, a bez placení obchod opouštěl. Když se proti tomu ohradil syn majitele, dostal lahví piva do hlavy a někdo rozbil skleněnou výplň dveří. Když na místo dorazila policie, gang už byl pryč.

V 16:58 na tiskové konferenci promluvil starosta města Bradley. Odsoudil výrok poroty a zároveň vyzval ke klidu Zástupce šéfa policie Bob Vernon byl ale přesvědčený, že jeho slova o “zločinu, který jsme viděli na vlastní oči, a o kterém porota tvrdí, že zločinem nebyl,” byla signálem k následným výtržnostem.

Po páté hodině odpoledne policisté v okolí Florence zaregistrovali srocující se dav a požádali o posily. Na místo dorazilo dvanáct policejních aut, na které někteří černoši zaútočili kameny. Policisté se pachatele pokoušeli zatknout, ale dav rostl a byl stále agresivnější, tak se policisté z oblasti raději úplně stáhli.

Rostoucí dav povzbuzen ústupem policistů se přemístil o blok jižněji na roh Florence a Normandie. Nad oblastí létal vrtulník s novináři, který živě přenášel události zezdola z ulice. Diváci tak mohli sledovat scény vandalismu, rabování i fyzických útoků. Policie zatím dodržovala rozkaz nezasahovat.

Řádící černoši ale toužili po krvi a vyhlíželi jakoukoliv bledou tvář, která by se na místě objevila. Kamera na zemi zachycuje, jak dav černochů blokuje rušnou křižovatku, kde nechává projet auta s barevnými posádkami, a útočí na ty, ve kterých sedí bílí. Většině se podařilo ujet, nebo vyváznout relativně lehce. Ale některým ne.

V 18:43 na křižovatce zastavilo nákladní auto, ve kterém seděl Larry Tarvin. Než se stihl rozkoukat, někdo mu otevřel dveře, byl vytažen ven, kde do něj bili a kopali a nakonec ho jeden z černochů praštil hasícím přístrojem, který vzal z jeho náklaďáku. Tarvin pak ležel asi minutu v bezvědomí. Když se probral, jeden z černochů mu pomohl dostat se do auta a ujet pryč. To už ale na místo přijelo další nákladní auto.

Reginald Denny zastavil na červenou a téměř okamžitě byl davem černých vytažen z kabiny a velmi surově zbit. Kamera na zemi i v novinářském vrtulníku zachytila, jak Denny klečí na zemi a černoši do něj střídavě tlučou nebo kopou. Největší zranění mu ale způsobil jeden z útočníků jménem Damian “Football” Williams, který mu na hlavu pustil betonovou tvárnici, která mu rozbila lebku na 91 místech. Živé vysílání viděli dva místní černí obyvatelé, kteří běželi na místo, a Dennyho, který se na půl v bezvědomí drápal zpátky do kabiny, naložili do svého auta a odvezli do nemocnice. Tam Denny upadl do šoku. Trvalo několik let, než se mu znovu vrátila plná schopnost mluvit a řídit.

Policie se do oblasti vrátila až v půl deváté večer, kdy už bylo po všem. I když vše mělo teprve začít. Výtržníci, kteří byli ještě víc povzbuzeni svou beztrestností a tím, že na místo celé hodiny nepřijela policejní zásahová jednotka, kromě všeho dalšího vyloupili obchod se zbraněmi, ze kterého se ztratilo 1150 kusů zbraní.

Mezitím se v jiné části města, před ředitelstvím policie v Los Angeles, shromáždil jiný dav, který se také velmi rychle rozrostl a začal útočit na policii, převracet auta a zapalovat obchody. Hasiči, kteří se k požárům sjížděli, byli napadeni, střílelo se na ně a jeden z hasičů byl střelen do břicha.

To už ale na místo dorazily první jednotky Národní gardy a situaci se jim společně s policií dařilo dostat pod kontrolu.

Jiný dav se mezitím shromáždil v oblasti Lake View Terrace. Asi 400 lidí zde napadlo policii kameny a střílelo se i do vzduchu. Policie ale tady zareagovala pohotově, a dav se ji podařilo rozehnat.

Den druhý, 30.4.1992

Starosta města Tom Bradley těsně po půlnoci vyhlásil zákaz vycházení v oblasti, kde zuřilo nejvíc nepokojů, což bylo South Central Los Angeles. Ale tato oblast musela být velmi rychle rozšířena, protože rabování, požáry a násilí se postupně rozšířily skrz Central Los Angeles až na sever k Hollywoodu, a pokračovaly na jih do čtvrtí Inglewood, Hawthorne, Compton a Long Beach.

Zatímco policie na některých místech, především okolo Beverly Hills a Hollywoodu, vytvořila kontrolní body a zátarasy, Koreantown, čtvrť obývaná Korejci, zůstala zcela nehlídaná. Policisté, kteří na místě byli, při první konfrontaci ujeli, a policejní linka na volání Korejců o pomoc nereagovala. A to samozřejmě přitáhlo pozornost rabujících, mezi kterými už nebyli jen černoši, ale také Hispánci.

Ti před 25 lety v Los Angeles ještě netvořili většinu, jako dnes, a mnozí z nich ani nevěděli, kdo byl Rodney King a o co jde. Přesto se k výtržnostem přidali a masivně se na nich podíleli.

Korejci se ovšem dokázali velmi dobře zorganizovat, do čtvrti spěchalo mnoho korejských imigrantů z celého města, a muži ozbrojení pistolemi i puškami hlídkovali před obchody i na střechách domů a v několika příležitostech se v přestřelkách s ozbrojenými rabiáty střetli.

Přesto byli výtržnostmi zasaženi nejvíc. Až 45 procent všech škod během výtržnosti v L.A. odnesli právě Korejci.

Policie, která na zvládnutí problémů už absolutně nestačila, byla během dne posílena o 2000 mužů kalifornské Národní gardy, což umožnilo policii doprovázet hasiče k mnoha místům požárů.

V televizi vystoupil manažér baseballového klubu Los Angeles Dodgers, Tommy Lasorda, a kritizoval výtržníky za to, že si ničí vlastní čtvrtě. Vzápětí čelil mnoha výhrůžkám smrtí a musel být evakuován i s rodinou na bezpečné místo. V televizi vystoupil i Bill Cosby, a vyzval rabující, aby se vrátili domů k televizi a sledovali jeho pořad Cosby Show.

Den třetí, 1.5.1992

Třetí den bouří vystoupil v televizi Rodney King a požádal výtržníky, aby s tím přestali. Řekl: “Lidi, copak spolu nemůžeme všichni vyjít?”

Prezident George Bush svým rozkazem federalizoval kalifornskou Národní gardu, takže mohla být nasazena k potlačení nepokojů. Do města dorazilo celkem 10 tisíc plně ozbrojených gardistů a k nim se přidalo téměř 1700 policistů z celé Kalifornie, kteří přijeli podpořit své kolegy.

Bush v televizním vystoupení odsoudil násilí a bezvládí a varoval, že brutalita davu nebude tolerována a bude k tomu použita jakákoliv nezbytná síla.

Ve městě byly přerušeny všechny sportovní události, stejně jako všechny linky autobusů a metra.

Den čtvrtý, 2.5.1992

Do Los Angeles dorazilo 2000 vojáků ze Sedmé pěší divize z Fort Ord a 1500 příslušníků námořní pěchoty z Camp Pendleton. Díky masivní přítomnosti pořádkových sil se násilí a výtržnosti konečně podařilo dostat pod kontrolu.

Co bylo pak?

S masivní policejní a vojenskou přítomností v ulicích se konečně mohly začít řešit škody, a především ošetřit všichni ranění. Na ulicích také leželo mnoho mrtvých těl, které během bojů nemohl nikdo odnést.

35 lidí bylo zastřeleno, z toho 10 policií nebo Národní gardou. 6 uhořelo, 2 byli ubiti davem, 2 ubodáni, 6 zahynulo při automobilových nehodách a jeden člověk byl uškrcen.

Po třech dnech řádění bylo zničeno 3767 budov a škody přesáhly 1 miliardu dolarů.

Policie začala zatýkat podezřelé i ty, kteří byli udáni svými sousedy. V následujících dnech bylo zatčeno více než 11 tisíc podezřelých, ale policie musela třetinu z nich propustit, protože jim nedokázala nic prokázat.

Většina zničených budov nebyla nikdy obnovena a dnešní Los Angeles se od toho před 25 lety velmi liší. A to i po rasové stránce. Zatímco stav černošské populace se za tu dobu snížil o 123 tisíc, počet Hispánců ve městě vzrostl o 450 tisíc. Čtvrti, které byly dříve černošské, jsou dnes hispánské. V roce 1990 žilo v Los Angeles 37 procent bílých, 14 procent černých, 40 procent Hispánců a skoro 10 procent Asiatů. Během posledního sčítání obyvatel v roce 2010 zde žilo už jen 28 procent bílých, 10 procent černých, 11 procent Asiatů a skoro 50 procent Hispánců. Podle mnohých odhadů počet Hispánců dnes už dávno překročil polovinu a počet bílých a černých se ve městě dále snižuje.

Podle statistik násilí ve město za tu dobu kleslo o 76 procent a většina lidí si myslí, že se mezi rasové vztahy zlepšily. Důvodem ale bude především to, že město je ostře segregované podle ras, které se spolu do kontaktu dostanou jen minimálně.

A co Rodney King? Od města vysoudil skoro 4 miliony dolarů, které investoval do neúspěšné nahrávací společnosti. Od té doby byl ještě čtyřikrát zatčen za rychlou jízdu pod vlivem nějaké látky. Jednou autem srazil svou ženu, v jiném případě naboural do domu a přerazil si pánev.

Před pěti lety ho našli na dně bazénu svého domu. Pitva jako důvod smrti uvedla utopení pod vlivem alkoholu, kokainu, marihuany a tripu.

 

Comments

comments