47 let od události, kdy se američtí dělníci postavili levicovým studentům

0

Šedesátá léta v Americe byla ve znamení obrovských změn. Desegregace škol a veřejných prostor na americkém Jihu, válka ve Vietnamu, uvolnění imigračních kvót pro lidi z Asie, Afriky a Jižní Ameriky, a především nekonečné levicové demonstrace a agitace. Levicoví aktivisté ke konci 60. let přitvrdili a z radikální komunistické skupiny Students for Democratic Society vznikla extremistická teroristická skupina Weather Underground. Američané byli poprvé od konce Občanské války rozděleni na dva nesmiřitelné tábory a politické násilí nebralo konce.

4.května 1970, během dalších protestů proti válce s komunistickým Vietnamem, tentokrát na Kentské univerzitě v Ohiu, byli Národní gardou zastřeleni čtyři levicoví studenti. Starosta New Yorku, John Lindsay, tehdy přikázal, aby byly všechny americké vlajky na newyorské radnici staženy na půl žerdi a zároveň podpořil levicové skupiny, které na 8.května ve městě chystaly protest. Jejich agitace už ale měli nejvíc dost právě ti, jejichž jménem se tito dědicové Karla Marxe nejvíce oháněli. Američtí stavební dělníci.

V odborech vedení stavební dělníci v New Yorku byli ve své většině anti-komunističtí, křesťané, muži a stoupenci prezidenta Nixona a války ve Vietnamu. Tehdejší nejmocnější muž newyorských stavebních odborů, Peter J. Brennan, se rozhodl zorganizovat proti shromáždění, a levicové studenty na jejich akci konfrontovat.

Hard Hat Riot

To, co se 8. května v New Yorku stalo, je známo jako Hard Hat Riot, podle tvrdých přileb stavebních dělníků.

Levicoví demonstranti se začali scházet na rohu Broad Street a Wall Street už od půl osmé ráno. Ze začátku jich bylo jen několik set, ale později dopoledne se jejich řady rozrostly na více než 1000. Obsadili Federal Hall National Memorial a před sochou George Washingtona požadovali konec války.

Bylo pět minut před polednem, když se ke shromáždění studentů začalo ze všech čtyř směrů blížit asi 200 stavebních dělníků. Skoro každý měl v ruce americkou vlajku nebo transparent s proamerickým nápisem. Jak se blížili, jejich počet se možná zdvojnásobil, když se k nim připojovali sympatizující přihlížející. Policie, která s dělníky také sympatizovala, mezi nimi a studenty utvořila tenkou barieru. Dělníci do policistů první dvě minuty jen strkali, ale poté jim došla trpělivost, policejní hradbu prorazili, a začali komunistické studenty honit. Podle svědků si vybírali ty s nejdelšími vlasy, a ty pak ztloukli buď svými přilbami, nebo tyčemi. Některé dokopali svými pracovními botami s ocelovou špičkou. Policie jen stála, a nechávala věcem volný průběh.

Někteří z dělníků se pak rozběhli k radnici a na schodech do budovy vyvěsili své vlajky. Policie jim zpočátku bránila ve vstupu dovnitř, ale proti početní převaze neměla šanci. Část dělníku pronikla až na střechu a jeden z nich za jásotu přihlížejících vyvěsil svěšenou americkou vlajku zpátky na plnou žerď. Když pak zaměstnanci radnice vlajku znovu stáhli na půl žerdi, dělníci vzali policejní bariéru útokem a snažili se na radnici probít. Zástupce starosty, Richard Aurelio, ze strachu z násilí, pak přikázal, ať vlajku raději vrátí zpět na plnou žerď.

Část dělníků také pronikla do budovy blízké Pace University, kde tyčemi rozbili okna ve vstupní hale a zbili nějaké studenty.

Během střetů bylo více než 70 lidí zraněno, včetně 4 policistů. Zranění většiny z nich si vyžádalo nemocniční ošetření. Zatčeno bylo jen 6 dělníků

Když pak Brennan o 12 dní později oznámil vlastní shromáždění na podporu války ve Vietnamu, dorazilo 20 tisíc dělníků,

Comments

comments