Mýtus o žadatelích o azyl, co pozvednou ekonomiku, ve Švédsku neplatí

0

Z 200 žadatelů o azyl, kteří zažádali o prodloužení svého dočasného pobytu na trvalý pobyt skrze pracovní program, si stálou práci nenašel nikdo.

Mnoho žadatelů o azyl ve Švédsku má dočasné povolení k pobytu, které se musí vždy po několika letech obnovit. Někteří si zažádají o trvalý pobyt, pokud splňují jisté podmínky, jako je například stálé zaměstnání.

Dvě stovky žadatelů, kteří se k trvalému pobytu přihlásily tento rok, byly odmítnuty, protože z žadatelů nikdo nesplňoval požadavky.

Z celkových 6660 žadatelů, kteří o prodloužení dočasného pobytu zažádalo, bylo vyhověno jen 840.

Mezi požadavky patří, že žadatel má práci na nejméně další dva roky, tedy brigády se neuznávají. Plat musí mít určitou výši, a všichni žadatelé pod 25 musí mít středoškolské vzdělání na švédské škole.

Studie ukazují, že migranti, kteří do Evropy přicházejí ze středního východu a Afriky mají minimální vzdělání a snahy jim toto vzdělání dát se většinou ukázaly jako marné. Pouze 3 procenta migrantů, podle švédských úřadů, má zájem o doplnění vzdělání.

Právnička Karin Gyllenring zastupující imigranty říká, že požadavek na středoškolské vzdělání není fér. „Ti, co toto vzdělání nemají, kvůli tomu budou znevýhodněni.“

Imigranti také vládnou ve statistikách nezaměstnanosti. Jsou pětkrát více nezaměstnaní, než Švédi.

Stejná situace je v Německu. Až 74 procent imigrantů stačí jen na nekvalifikovanou práci.

Comments

comments