Bývalý americký prezident Johnson byl v Ku Klux Klanu

0
Prezident Johnson a Martin Luther King v době, kdy měl Johnson svá léta v Ku Klux Klanu již dávno za sebou. Foto Wikipedia

Odtajněné spisy související se zastřelením prezidenta Kennedyho přinášejí každý den nějaké zajímavé odhalení. Mezi nimi i to, že bývalý prezident Johnson, který svými podpisy na několika zákonech fakticky zničil “bílou Ameriku”, byl na začátku své politické kariéry členem Ku Klux Klanu.

Lyndon B. Johnson se narodil v roce 1908 v Texasu, což z něj technicky dělalo “Jižana”. V době, kdy vyrůstal, Amerika zažila obnovu Ku Klux Klanu, která přišla po uvedení slavného filmu Birth of the Nation. Tento v pořadí druhý Klan byl masovou záležitostí a v jeho řadách v té době bylo více 5 milionů mužů i žen po celých Spojených státech. Členství bylo otevřené výhradně bílým protestantům a Klan se vymezoval proti všem ostatním, které nepovažoval za správné Američany. Členy nebo sympatizanty Klanu byli i politici (prezident Wilson nechal Birth of the Nation pouštět v bílém domě a přímo členem Klanu byl guvernér státu Indiana Jackson). Na vrcholu své slávy v roce 1925 v hlavním městě USA Washingtonu D.C. pochodovalo 30 tisíc klansmenů v bílých kápích. Být v Klanu tehdy jednoduše bylo v módě.

A právě někdy v té době, na samém začátku své politické kariéry, měl být v Texasu členem Klanu i budoucí prezident Johnson. Vyplývá to z dokumentace ze 60. let, která eviduje, že měl existovat dokument o Johnsonově členství v texaském Ku Klux Klanu. Na tom by nebylo nic divného, protože Klan tehdy fungoval ne jako tajné bratrstvo, ale jako otevřená a hrdá organizace. Klansmeni nosili své bílé kápě, ale každý věděl, kdo v Klanu je.

Pozoruhodné na Johnsonovi je, že tento bývalý člen Ku Klux Klanu nakonec umožnil zničit tu Ameriku, za kterou se ve svém mládí rval. Podporoval a prosazoval tzv. občanská práva, což bylo hnutí černochů a členů a příznivců americké komunistické strany a jeho podpis se nejprve v roce 1964 objevil pod zákonem Civil Rights Act 1964, který zakazoval diskriminaci a nařídil desegregaci škol, zaměstnání a veřejných ubytovacích prostor. A to hlavně na tradičně segregovaném Jihu vzbudilo masivní protesty, k jejichž potlačení musela být povolána i Národní garda.

V roce 1965 protlačil schválení dalšího zákona, tzv. Voting Rights Act, který změnil pravidla při registraci voliče a umožnil tak milionům černochů na Jihu poprvé volit.

V tom samém roce jako první prezident od prezidenta Granta v roce 1872 vystoupil proti Ku Klux Klanu, který označil za “zakuklenou společnost bigotů” a nechal zatknout některé jeho členy.

Kromě schválení dalších zákonů a také jmenování prvního černocha soudcem Nejvyššího soudu, měl ale na svědomí pro dnešní Ameriku asi nejzásadnější zákon. Tzv. Immigration and Nationality Act z roku 1965, který změnil do té doby většinově bílou Ameriku na Ameriku, jakou známe dnes.

Do roku 1965 byla migrace do USA otevřena jen lidem ze severní a západní Evropy a s malými výjimkami i pro ostatní evropské země. 90 procent obyvatel Ameriky byli běloši a zbytek tvořili černoši a hrstka Hispánců hlavně na jihu země a Asiatů, především na západě země. Nový zákon veškerá omezení zrušil a otevřel se imigraci hlavně z Asie a střední Ameriky. Nově příchozí pak v následujících 50 letech rasovou tvář USA dramaticky změnili. Podle statistik dnes bílí v USA tvoří jen něco okolo 53 procent.

Kdyby tehdy Ku Klux Klan v Texasu věděl, co s Amerikou ten mladý Johnson v bílé kápi udělá, kdoví, jak by tehdy dopadl.

Komentáře

komentáře