Black Panther. První black power film?

0
Foto: The Source

Včera jsem si zašel do kina na Black Panther, kterého si pro další řádky počeštím na Černého pantera. Předem musím říct, že nejsem fanda ani marvelovek, ani jakéhokoliv sci-fi. Hvězdné války jsem neviděl ani jednou. Prostě mě to nezajímá. Ale na Černého pantera jsem kvůli kontroverzi, kterou vyvolává, jít musel.

Tak jako vládlo doslova nábožné šílenství u prvního černého prezidenta Baracka Obamy (fakt je ten, že Obama je rasově míšený a jeho otec je černý a matka bílá, takže z přísného rasového pohledu je nefér jej nazývat čistě černým, ale v USA platí nepsaný zákon, kdy i jedna kapka černé krve z vás dělá černocha), tak stejné šílenství vládne i u Černého pantera. Film aspiruje na nejlepší skóre co kdy bylo na filmy hodnotícím serveru Rotten Tomatoes, který mimo jiné prohlásil, že kritika Pantera je rasismus. Jeden kritik si dovolil dát Panterovi nižší skóre, že ve filmu nezabil víc bídáků, a za to se na něj snesla taková smršť nenávisti, že by se i čeští komunisté na začátku 50.let styděli.

Stránka na Facebooku, která vyzývala k negativnímu hodnocení filmu, byla Facebookem smazána.

Ale teď už k filmu samotnému. Ten je založen na komiksu, který v roce 1966 stvořili dva američtí židovští autoři, Stan Lee rozený Lieber, a Jack Kirby rozený Kurtzberg. Ačkoliv tito muži nebyli sympatizanty komunismu, věřili v jeho americkou formu, která byla zvláštním mixem komunistického rovnostářství a amerického liberalismu, ze kterého vzniklo hnutí za občanská práva. To, kromě jiného, usilovalo o rovnoprávnost černochů za účelem rozvrácení rasové nadvlády bílých, což se v USA zcela jistě povedlo.

Lee a Kirby se inspirovali tímto hnutím, nebo jej dokonce inspirovali sami. Hlavní postavy X-Men jsou prý založeny na Martinu Lutheru Kingovi a Malcolmu X. A naopak, komiks jistě inspiroval vznik militantního černošského hnutí Black Panther, které vzniklo pár měsíců po vydání prvního komiksu o Černém panterovi v Oaklandu, v Kalifornii.

Skuteční Černí panteři, Wikimedia Commons

V Oaklandu, a na druhém břehu zálivu v San Franciscu, a samozřejmě nejen tam, tehdy působila i organizace černých muslimů, Nation of Islam. Ti věřili v to, že černí lidé jsou bohem (Alláhem) vyvolení lidé, kteří byli prvními lidmi na zemi, a že jeden z nich, vědec Yakub, stvořil i bílé lidi, ale jako ďábly, kterým se během dalších let povedlo jim nadřazené černé lidi zotročit, a ti nyní musí obnovit svou velikost. Není třeba dodávat, že takový výklad historie je nesmysl a měl pouze za cíl dodat černochům v Americe sebevědomí. Ti radikálnější v Nation of Islam ovšem usilovali o vyhlazení bílých ďáblů, a ti v Black Panther Party zase o Black Power. Tedy černou nadvládu.

Nation of Islam. Wikipedia, Wolfson, Stanley

No a máme tu rok 2018 a film Černý panter. Jeho jádrem je fiktivní země Wakanda, která je ukrytá ve východní Africe a navenek vypadá jako každá další africká země. Tedy bída a kde nic není, ani smrt nebere. Ve Wakandě jsou ale obrovské zásoby kovu zvaného vibranium, který se nachází jen ve Wakandě, a který jejím obyvatelům měl umožnit technologický pokrok.

Země je skrytá zbytku světa a její vedení to tak chce zachovat. Nicméně jak uvnitř Wakandy, tak i mimo ní ve formě špionů Wakandy ve světě, se ozývají hlasy, že by Wakanda měla využít své technologické převahy a udělat něco pro “2 miliardy lidí, co vypadají jako my, a žijí v bídě”. Některé z těchto hlasů pak mluví přímo o válce a ovládnutí světa.

Screen shot

Linka příběhu se pak točí okolo střetu těchto dvou postojů, kdy jeden reprezentuje nový král Wakandy, T’Challa, který chce zachovat staré pořádky, a druhý syn strýce nového krále, Erik Stevens, který byl kdysi zabit starým králem, protože ukradl zásoby vibrania, aby mohl v Americe rozpoutat rasovou válku.

Nový král je zamilovaný do dívky jménem Nakia, která je špionkou Wakandy, a ve světě pomáhá černochům v problémech. Ta má na krále svým způsobem vliv, že je třeba nebýt ve Wakandě izolovaný, a pomáhat ve světě dalším černochům.

Erik Stevens, který jako dítě zůstal v Americe, a stal se mezitím elitním zabijákem, v podstatě usiluje o to samé, ale chce toho dosáhnout válkou. Podaří se mu dostat do Wakandy, kde jako člen královské rodiny vyzve krále na souboj, porazí ho, a na chvíli se stane králem a mobilizuje Wakandu k rasové válce proti světu. To se mu nakonec nepodaří, protože král vstane z mrtvých a s posilami a pomocí své sestry, která je ve filmu geniální vědkyní, ale také s pomocí bílého agenta CIA, který ve filmu působí trochu jako trouba, Erika a jeho věrné nakonec porazí.

Když z kina neodejdete hned poté, co se objeví titulky, objeví se závěrečná scéna, při které se král Wakandy objeví v sídle OSN, kde oznámí, že Wakanda použije svůj technologický výzkum na pomoc všem lidem na světě, protože všichni lidé bratry jsou, a je třeba, abychom se my lidé vnímali jako jeden kmen. Když se ve filmu ozve námitka ze strany nějakých bílých politiků, co chce Wakanda jako zaostalá země světu nabídnout, všude okolo mě se v kině ozýval smích. Takový ten smích, když jste nad věcí. Takový ten smích, kdy věříte, že Wakanda vážně existuje. Konec filmu byl tak jedním z poselství tohoto díla, kdy se nad sebou máme zamyslet, otevřít se světu a stovkám milionů lidí z Afriky pomáhat tak, jako by byli naše rodina. Protože Wakanda to dělá taky.

Jenže v reálném životě žádná Wakanda není.

Na Černém panterovi je ještě zajímavý kontrast zobrazení jejich technologicky vyspělé společnosti s udržováním primitivních rituálů domorodé Afriky a primitivních rituálů městské americké kultury. Možná šlo scénáristům o to ukázat vyspělou černou společnost, která nebude ani trochu podobná vyspělým bílým společnostem z jiných filmů.

Foto: mcuExchange

Na jednu stranu tu máte super moderní město s létajícími stroji a vším možným. A na druhou obyvatele Wakandy chodící s oštěpy. Je to jako by český autor vytvořil fiktivní Bohemii z roku 3000, kde budeme umět létat, ale chodit budeme v medvědí kůži a v ruce budeme mít kyj, i když nabitý nějakou energií. Nedává to smysl.

Nedávají smysl ani rituály soubojů o královský trůn, kdy opět tito lidé z technologicky nadřazené civilizace křepčí na skále, zatímco uchazeči o trůn spolu svádí souboj s meči a štíty. Představte si souboj Drahoše a Zemana, jak proti sobě jdou s palcáty. Jednoduše nesmysl.

Foto: miami.com

Králova sestra Shuri, která je ve filmu geniální vědkyní, zase při jedné příležitosti ukáže bratrovi prostředníček. Opět nic, co bychom čekali od geniální bytosti.

A konečně v jedné scéně z Wakandy jsou vidět zdi počmárané graffiti. Bílý divák tohle prostě nepochopí.

A jaký je ve filmu vztah k bílým? Ne zas tak negativní, jak se před uvedením filmu zdálo. Ne, dobře z toho určitě nevycházíme. V jedné scéně z muzea v Londýně Erik Stevens obviňuje kurátorku muzea, že vše, co tam je, bílí ukradli v Africe. Narážky na válku s utlačovateli jsou také jasné. V jedné scéně s bílým agentem (hraje ho mimo jiné představitel Bilba z Hobbita, a arci zlouna zase hraje představitel Gluma z Pána prstenů) ho Shuri osloví “kolonizátore”. Nicméně právě tento agent CIA se ve filmu stane spojencem krále a pomůže, jako bývalý pilot, zničit stroje, které vezou vibranium agentům Wakandy, aby mohli rozpoutat rasovou válku.

Jaké je tedy poselství Černého pantera? Černí lidé jsou ve své většině utlačováni bílými, ale existuje skrytá, bílými lidmi nedotčená země, kde černí dosáhli nadřazenosti. Všichni lidé bratry jsou, proto by svět měl otevřít své hranice a svá srdce a starat se jeden o druhého. V reálném životě, kde žádná Wakanda není, to ovšem znamená jediné – otevřít hranice Evropy a Ameriky a postarat se o Afriku a její lid.

Comments

comments