Proč je naše civilizace anticko-křesťanská, a žádná jiná?

0

Často slyšíme, že Evropané nebo Západ jsou judeo-křesťanskou, nebo židovsko-křesťanskou civilizací, a lidé, kteří takové hodnocení vynášejí, jsou velmi citliví na to, když jim řeknete, že základy naší civilizace by se měly označovat jinak. Podle mého názoru označení Západu jako židovsko-křesťanské civilizace není fakticky správné, a spíše než o fakt jde o politické prohlášení.

Užívání termínu židovsko-křesťanské hodnoty, nebo židovsko-křesťanská civilizace je poměrně nová věc. Ještě před sto lety byl takový termín nemyslitelný nejen pro křesťany, ale i pro židy. K propagaci tohoto termínu došlo až ve 40.letech 20.století a jeho údajným cílem byl boj proti antisemitismu.

Podstatou spojování židovství a křesťanství do jednoho termínu, je fakt, že křesťanství vychází z judaismu. Jenže judaismus zase vychází z egyptského atonismu, jehož podstatou je monoteismus. Tedy víra jen v jednoho boha. Tak jako křesťanství vzešlo z judaismu a šlo svou vlastní cestou, tak vzešel v Egyptě z monoteistického atonismu i judaismus. Pokud bychom tedy chtěli být důslední a hrát tuto hru, západní civilizaci bychom měli nazývat atonisticko-křesťanskou.

Spojení židovsko-křesťanský totiž neoznačuje nic jiného, než podobnost obou náboženství. Víme, že vliv židů na vývoj v Evropě byl minimální. Nebyla zde žádná jejich početná populace, která by se nějak výrazně podílela na vývoji filozofie, umění nebo politiky. Naopak, židé byli křesťany vnímáni negativně. Pokud bychom opravdu moc chtěli, mohli bychom Západ označovat za islámsko-křesťanský, protože i islám je abrahámovské monoteistické náboženství, a s islámem byla Evropa v mnohem užším kontaktu, než s judaismem.

Pokud chceme opravdu určit kořeny a základy naší civilizace, tak ano, nesmíme zapomínat na naše pohanské období, jehož zvyky a obyčeje byly v mnoha zemích “pokřtěny”. Nicméně tím hlavním základem naší civilizace je antika. Jak řecká tak římská.

Jde jak o způsob architektury, který je pro naší civilizaci jedinečný a neobjevuje se jinde na světě. Ale jde především o antickou filozofii, která je stavebním kamenem našich duší a toho, kým jsme. Určujícími mysliteli a autory naší civilizace byl Homér, Pythagoras, Platón, Sokrates, Aristoteles, Cicero, Seneca a mnozí další. Z jejich idejí svobody a demokracie vycházíme dodnes.

Není pochyb, že právě antika a křesťanství jsou dvě veličiny, které nás zformovaly nejzásadněji. Vylučovat antiku z popisu základů naší civilizace je stejně špatné, jako se o to samé pokoušet s křesťanstvím. Obojí se podepsalo na naší etice, na chápaní života lidského i zvířecího, na vnímání dobra i zla. Jsme anticko-křesťanská civilizace a buďme na to hrdí.

Comments

comments