Před 184 lety New York málem zbořily rasové bouře

0

V roce 1827 došlo ve městě New York k definitivnímu osvobození černých otroků, kteří se stali občany USA. Ačkoliv na americkém Jihu systém otrokářství dál pokračoval, a na americkém Severu nikoliv, překvapivě byla mezi lidmi větší nenávist k černochům právě na Severu. Staří i noví Američané, tedy ti, co do Ameriky dorazili poměrně nedávno, jako Irové, nesouhlasili s otroctvím jiných lidí a hnusilo se jim. Zároveň ale měli problém s tím, aby byli černí stejnými občany se stejnými právy jako oni.

Vlivná Americká kolonizační společnost z New Jersey na Severu, měla ambiciózní plán dostat americké černochy zpět do Afriky. Důvody pro to měla různé. Někteří černé vnímali jako ohrožení bílých dělníků, jiní věřili, že černí v Americe nikdy nedosáhnou plné emancipace a v Africe jim bude lépe. Další, stoupenci otrokářství, měli strach, že přítomnost svobodných černochů povede na jihu k černošským povstáním. A jiní jednoduše černé v bílé Americe nechtěli.

Vedle nich tu existovalo hnutí za osvobození otroků, které se podílelo jak na organizování útěků černochů z Jihu na Sever, tak i na jejich integraci do bílé americké společnosti.

Americká kolonizační společnost hlavní představitele tohoto hnutí v New Yorku v červnu 1834 obvinila z toho, že přesvědčují černochy, aby si hledali bílé ženy, a o tom samém přesvědčují své dcery a vyzývají k rasovému míšení. Když pak 4.července toho roku skupina černých chtěla slavit sedmé výročí emancipace otroků ve městě, rozzuřený dav jejich setkání rozehnal. Náhradní se mělo konat o tři dny později, 7.července.

Rasové bouře

Černí si na 7.července pronajali kapli na Chatham Street pro svou oslavu. Jenže někteří bílí návštěvníci kaple o dohodě nevěděli, a když chtěli vstoupit a viděli zde černé, požadovali, aby odešli. Došlo k velké bitce, po které policie zatkla šest černochů. Pro-bílé noviny okamžitě vytiskly články o tom, že se černí v New Yorku chystají k povstání, a bílí se připravili k boji.

O dva dny později, 9.července, se u kaple na Chatham Street shromáždilo několik tisíc bílých, aby rozbili shromáždění odpůrců otrokářství. Ti se lekli a nedorazili a bílé shromáždění se změnilo v demonstraci, na které lidi volali po deportaci černých do Afriky.

S tím se ale lidé nespokojili a zaútočili na domy zastánců černochů. Starosta a policie, která se pokusila zasáhnout, byli vyhnáni z ulice pryč.

Čtyři tisíce bílých pak vyrazilo k divadlu Bowery, kde předtím anglický herec a odpůrce otroctví, George P. Farren, udělal poznámky proti Yankees. Zničení divadla a lynčování Farrena zabránilo jen to, když se Farren objevil s americkou vlajkou a s dalšími herci zazpíval protičernošskou píseň.

Násilí ovšem další dva dny eskalovalo. Napadeny byly další domy, ve kterých žili odpůrci otrokářství. Některé lehly popelem, některé byly bráněny se zbraní.

Zničeny byly domy, obchody, pro-černošské kostely a další budovy spojené s černochy a jejich zastánci. Největší nepokoje proběhly v oblastech se silnou irskou populací.

Silné výtržnosti se uklidnily až 11.července nasazením vojska, které demonstrativně pochodovalo v ulicích a kterému starosta vydal příkaz, že pokud budou výtržnosti pokračovat, tak mají střílet.

K největšímu výbuchu rasového násilí a bílého odporu v New Yorku ovšem došlo až během války Severu proti Jihu v roce 1863. Během bojů bylo tehdy asi 120 lidí zabito a asi 2000 zraněno. Ale o tom až příště.

Komentáře

komentáře