Další horký den a žhavá noc v revolučním Chemnitzu

0

Lidé jsou pobouřeni nejen v Německu, ale i v České republice. Stačí si přečíst diskuse pod novinovými články a jakoby jsme se vrátili do konce 80.let v Československu. Všichni znají pravdu a všechny štve, jak média tuto pravdu ohýbají a překrucují. O tom, že v Chemnitzu zahynul nožem německý tesař a další jeho přátelé byli vážně zraněni nelegálními imigranty na městských slavnostech, o tom jsme se nedozvěděli. Ale když naštvaní Němci vyšli do ulic, aby se bránili, média jsou hned plná neonacistů a politici se zaklínají, že takhle tedy ne. Ale jak tedy? Kdo zastaví každodenní problémy po celém Německu? Kdo zabrání tomu, aby další den nebyl někde jinde ubodán další Němec? Lidé jsou zoufalí a zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

Někdo mluví o tom, že v Chemnitzu začíná revoluce. Národní. Ale na to je zřejmě ještě brzy.

V bývalém Karl-Marx Stadtu, jak si Chemnitz pamatujeme ještě z dob komunismu, se v neděli shromáždila asi tisícovka Němců. A ano, byli to ti militantnější z nich. Většinou muži z pravicové scény, kteří byli připraveni se rvát. A rvali se. V médiích psali, že napadali každého, kdo nevypadal německy. Ale to není pravda. Napadali každého, kdo nevypadal bíle. Na české turisty se v Chemnitzu žádné hony nepořádaly. Jsme dobří sousedé.

Policie byla takovým počtem protestujících zaskočena a násilnosti ukončila vlastním zásahem až později, kdy se s naštvanými občany střetla. Předtím se na Twitteru objevilo mnoho varování od levičáků, že v centru města jsou bandy “neonacistů” a ať si lidé dávají pozor.

Hnutí PEGIDA svolalo demonstraci znovu na pondělí a poslanec AfD Markus Frohnmaier k tomu napsal:

“Pokud stát není schopen ochránit své občany, ti pak vyjdou do ulic, a chrání se sami. Je to jednoduché! Dnes je povinností občanů zastavit vražednou kriminalitu s nožem. Mohl to být váš otec, syn, nebo bratr!”

V pondělí se Němci shromáždili u sochy Karla Marxe, která ve městě ostudně 30 let po pádu režimu stále zůstává. Nedaleko od nich se shromáždila levice, a oba tábory oddělovala policie. Média se v davu téměř 3000 národních demonstrantů zaměřila na několik opilců, kteří zvedali pravice, a je pak prezentovala jako hlavní tvář demonstrace. Vláda, místo aby vyjádřila pochopení pro hněv svých občanů, jejich strach promítnutý do pouličního protestu odmítla, a jeho účastníky odsoudila. Tak jako obvykle. Části obou znepřátelených táborů se nakonec střetly a večerní Chemnitz zažil několik bojů.

Shromáždění Němců se pak změnilo v pochod městem, kterého se účastnilo několik tisíc lidí.

Komentáře

komentáře