Bohumil Strnadel
Bohumil Strnadel patří k redaktorům, kteří se do novinařiny nedostali oklikou přes marketing ani přes politické kanceláře, ale přes klasické řemeslo: sedíval na soudních líčeních, obcházel zasedání zastupitelstev a naučil se, že dobrý text začíná otázkou, na kterou ještě nikdo neodpověděl. V redakci magazínu Středoevropan působí jako redaktor, který se zaměřuje především na českou politiku, evropské dění a hospodářské souvislosti, jež se z pohledu běžného čtenáře často ztrácejí v odborné hantýrce. Jeho cílem není čtenáře ohromit, nýbrž mu věci vysvětlit tak, aby si mohl udělat vlastní názor.
Charakteristickým rysem jeho práce je důraz na střední Evropu jako celek. Strnadel dlouhodobě sleduje, jak se Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko vzájemně ovlivňují, v čem se jejich cesty rozcházejí a kde naopak mají společné zájmy. Nevěří na zjednodušující obrazy o „východu“ a „západu“, ani na jednoduché rozdělení zemí na dobré a špatné. Raději se ptá, proč se v sousední zemi rozhodli právě tak, jak se rozhodli, a co by se z toho mohli naučit čeští voliči i politici. Tento přístup mu vynesl pověst autora, který dokáže napsat o cizích poměrech srozumitelně a bez povýšenosti.
V komentářích je Strnadel přímý, ale ne planě útočný. Zastává názor, že komentář má stát na faktech, a proto před každým vlastním soudem pečlivě oddělí to, co se skutečně stalo, od toho, co si o tom myslí. Čtenáři oceňují, že jasně rozlišuje zpravodajskou část od hodnotící a že se nebojí přiznat, když se v předchozím odhadu spletl. Taková poctivost je v prostředí, kde se mnozí raději tváří neomylně, spíše výjimkou. Jeho texty bývají kratší, než bývá zvykem, protože věří, že co nejde říci jasně, často není dostatečně promyšlené.
Kromě politiky se věnuje také ekonomice a společenským tématům. Zajímají ho dopady rozhodnutí na obyčejné rodiny: ceny energií a potravin, bydlení, mzdy, důchody či to, jak se v praxi projevuje členství v Evropské unii. Rád sahá po konkrétních příkladech a čísle, které se dá ověřit, a odmítá operovat vágními údaji, jejichž původ nikdo nezná. Když píše o evropských pravidlech, snaží se vysvětlit, co znamenají pro firmu na Moravě nebo pro zemědělce na Vysočině, a nikoli jen pro úředníky v Bruselu.
Nezávislost považuje za základní hodnotu svého řemesla. Nenechává se zatáhnout do tábora žádné politické strany a přijímá, že kritika zasáhne někdy jednu, jindy druhou stranu spektra. Právě proto si ho cení čtenáři různých názorových směrů, kteří u něj hledají střízlivý pohled spíše než potvrzení vlastních předsudků. Do diskuzí pod články se pouští ochotně a s respektem, protože v nich vidí cennou zpětnou vazbu a někdy i podnět pro další téma.
V redakci Středoevropana je Bohumil Strnadel znám také jako pečlivý editor cizích textů. Dbá na jazykovou čistotu, přesné citace a kontrolu zdrojů, a to i tehdy, když to znamená zdržení uzávěrky. Věří, že důvěra čtenářů se buduje roky, ale ztratit se dá jediným nepodloženým tvrzením. Mladším kolegům předává zkušenost, že nejlepší zpráva není ta nejhlasitější, ale ta nejpřesnější.
Ve volném čase rád cestuje po sousedních zemích, kde sbírá postřehy z místních hospod, trhů i regionálních médií, jež ve velkých titulcích často zůstávají nepovšimnuta. Právě z těchto drobných setkání čerpá vnímání střední Evropy jako společného prostoru, který má bohatou historii i nejisté, ale zajímavé příští. Čtenáři Středoevropana se tak mohou těšit na autora, který jim nabídne věcný, srozumitelný a poctivý pohled na dění v regionu, jehož součástí všichni jsme.